Andy Warhol a Zlatá šedesátá
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou uspořádala retrospektivní výstavu amerického výtvarníka s československými kořeny Andyho Warhola. Zámecká jízdárna, jindy poněkud opuštěná a nevyužitá, ožila pestrobarevnou pop artovou atmosférou. Za prvních deset dní shlédlo tuto událost na tři tisíce návštěvníků.
Překvapení hosté zámeckého komplexu mohou vstoupit po růžovém koberci a spatřit celou řadu známých i unikátních artefaktů souvisejících s tvorbou a životem Andy Warhola (1928 – 1987). Pořadatelům se podařilo shromáždit v roce nedožitých umělcových pětaosmdesátin reprezentativní přehlídku přesahující pouhou lokální připomínku. K vidění jsou zde tisky z různých období, obaly gramofonových desek, dokumentární filmy, osobní věci či drobné kuriozity. Kolekce je sestavena z domácích i zahraničních soukromých sbírek, ale také významných institucí (Andy Warhol Foundation for the Visual Arts, Muzeum Andy Warhola v Medzilaborcích, Central European Fundation, Sunday B. Morning a další).
Warholova tvorba i postava se staly ikonou bouřlivých šedesátých let. Sláva génia pop artu netrvala jen pověstných patnáct minut. Od roku 1952, kdy měl svou první samostatnou výstavu v newyorské Hugo Gallery, upoutával cíleně pozornost médií, obchodníků i společenské smetánky. V letech 1962 – 1987 se jeho hvězda rozzářila naplno. Namísto náboženství vzýval konzum, hlubší odkazy byly zapomenuty ve jménu okamžitých reflexí povrchního veřejného dění. Warhol byl posedlý slávou, penězi a uznáním. Sám se stylizoval do uměleckého díla. Stříbrná paruka, silný make up, černé oblečení, nezbytný polaroid, stále připravený magnetofon – to vše byla neodmyslitelná výzbroj charismatického i citově vyprahlého člověka (rád by však byl, dle vlastních slov, robotem). Ozdoba vybraných večírků, egoistický zdatný obchodník, sběratel čehokoliv, hodný syn, tichý homosexuál, voyer zvrhlých experimentů – to vše byl Warhol. Před konzumací jídla či alkoholu dával přednost polykání prášků (obetrol), před zkoumáním vlastní identity úspěchu za každou cenu. Ve Warholově díle se tyto vlastnosti jasně odrážejí.
Výstava na Hluboké je založena především na jeho sítotiskových dílech. V nápadité expozici nalezneme slavné opakující se květy, Cambellovy plechovky, krabice pracích prášků Brillo, nápoje Perrier a také samozřejmě portréty celebrit, zbohatlíků (platili za své zvěčnění 25 000 dolarů) i neblahých státníků. V typické barevné nadsázce na nás hledí Marylin Monroe, Elzabeth Taylor, Debbi Harry, John Lennon, Gérard Depardieu, Lenin či Mao. K nejvzácnějším exponátům patří soubor významných Židů 20. století – Albert Einstein, Martin Buber, Sigmund Freud či Franz Kafka.
Warhol zasahoval do různých oborů. Kromě volné tvorby se věnoval filmům, inspiroval hudebníky (Velvet Undergroud) a navrhoval gramofonové obaly (od Čajkovského Labutího jezera až po Sticky Fingers od Rolling Stones). Právě tyto práce patří na hlubocké výstavě k přínosným. Pořadatelům se totiž povedlo shromáždit dosud ve světě nebývalou kolekci (cenným vodítkem byla kniha kompletních Warholových obalů, která vyšla až v roce 2008).
Rozlet krále pop artu byl přerušen až zásadní událostí. Zlatá šedesátá končí atentátem radikální feministky Valerí Solanisovou. Warhol přežil zběsilou střelbu, avšak se zdravotními i tvůrčími následky. Na čas se stáhl do ústraní a byl rozhodnut zanechat umělecké činnosti. Dokonce prodal svá použitá síta a originální barvy. (Z nich pak vznikly známé nesignované tisky, zastoupené také na nynější výstavě. Ty vzbudily v některých zdejších médiích diskuse o pravosti exponátů a nekorektnosti pořadatelů. Je pravda, že více informací o okolnostech zrodu těchto grafických listů by vyvrátilo zbytečné a nepoučené spekulace. Ostatně, Warhol se jen nerad dotýkat čehokoliv, včetně svých děl. A tak někdy nechával spolupracovníky z Factory hotové grafiky signovat svým jménem. Takové je alespoň svědectví jeho blízké Ultra Violet). Warhol se po čase k práci vrátil. Od roku 1972 se však zásadně mění tématika. A tak na výstavě, mapující i toto období, nalezneme sítotisky vyjevující motivy temné a varující: elektrická křesla, dopravní nehody, ostré dýky, zátiší s lebkou… Warhol umírá po banální operaci žlučníku ve svých osmapadesáti letech v roce 1987.
Výstava na Hluboké je přes některá nedorozumění zdařilou akcí mezinárodních parametrů. Kromě zhlédnutí rozlehlé náročné expozice (jízdárna musela být vůbec poprvé zastíněna a opatřena zvláštní světelnou technikou) si mohou návštěvníci pořídit zajímavé související publikace, včetně skvělé Andy Warhol a Československo, nejrůznější suvenýry nebo si vlastnoručně vytisknout warholovské tričko. Andy by měl, pokud zaplatíte, určitě radost.
Radan Wagner
