| Když se před časem setkaly cesty Radana Wagnera (1958) a Antonína Manta Mrnky (1959), měl každý z těchto výtvarníků za sebou mnohé a bohaté zkušenosti. Wagner kromě samostatné výstavní činnosti u nás i v zahraničí proslul také jako protagonista známé skupiny TUNEL, člen S.V.U. Mánes či jako nezávislý recenzent. Mrnka zase prošel skupinou BRÁNY, spolupracoval s významnými osobnostmi českého designu a spolupodílel se na dotváření originálních interiérů. Wagner je spíše “volným” umělcem ( to již neplatí beze zbytku), prezentujícím se obrazy, kresbami, ale i nezvyklými zrcadly, Mrnka zas příkladným “užitým”( ale pořádně rozvolněným) tvůrcem. Před časem se dali ( náhodně a jaksi fatálně ) dohromady – zůstávají každý sám sebou, ale navíc – při vzájemné inspiraci a napojení na shodný pramen – přesahují dosavadní rámec. Volné a užité umění tak společným působením přestává mít navyklé nepropustné kontury. Vytvořili řadu autorských výstav ve dvojici, kdy ovládli vždy konkrétní nabízející se prostor. Tak vznikl Pokojíček, Cesta do prostoru, Sign de … Své expozice stačili představit v Příbrami, Mnichově, Liberci, Ostravě, Frankfurtu, Českém Krumlově a dokonce i v Národní galerii v Praze ve Veletržním paláci. Média se o Radana Wagnera a Antonína Manto Mrnku začala intenzívně zajímat. Vycházejí o nich recenze, jsou zváni k širším reprezenativním přehlídkám, dostávají ceny. Svým nevšedním prolínáním dvou oblastí – art a design – vytvářejí zajímavý celek, připravující mnohá překvapení a inspirace, potěšující návštěvníky jejich výstav. Z těch se pozvolna stávají obdivovatelé, ale také spokojení sběratelé. Svatba – nový projekt pánů Wagnera a Mrnky byl premiérově představen v Galerii Art v Chrudimi. René Durant |
