Radan Wagner

Radan Wagner se  od roku 1987 do roku 1990 významně podílel na pořádání neoficiálních výstavních akcí nazvaných K ROK, na nichž se v Praze setkávali mladí umělci. V létě roku 1989 se stal jedním ze zakládajících členů generační skupiny Tunel, k níž patří ještě například Jasan Zoubek, Markéta Jírová a další. Malovat začal soustavně ve druhé polovině osmdesátých let a do raných obrazů proniklo sochařské cítění, zřejmě ovlivněné také studiem řezbářství.  Objevily se v nich temné archetypální tvary vycházející volně z odkazu silného středoevropského symbolismu. Do obrazů se promítá vztah mezi ubíháním času a prolínáním či prorůstáním prostorových plánů. V počáteční etapě záleželo Radanu Wagnerovi na poměrech mezi jednotlivými barvami, každá pro něj měla určitý nezaměnitelný význam. Volba odpovídala vyjádření pocitů – hnědá představuje základní počáteční matérii, zelená racionální přístup a vymezení, červená naproti tomu energii a emoce. V současné době mu jde spíš o vyjádření poměru mezi světlem a hmotou či tušeným a viditelným. Jeho tvorba se pohybuje v prostoru mezi geometrickou úsporností a volností tvarů. Dochází v ní k prostupování různých rovin a plánů nebo naopak k přesnému vystižení tvarů. Někdy směřuje až k minimalistickému projevu. Radan Wagner samostatně pravidelně vystavuje od osmdesátých let, kdy se začal zúčastňovat i kolektivních výstav, na jejichž organizaci a koncepci se často podílel a dodnes podílí.

Jiří Machalický